Horste, jak se říká , to nevymslíš, to je život a ze života

Pavle, my co žijeme život si vymýšlet nemusíme. Měj se - jako já!

Posílám karmu a těším se na pokračování, Horste!

I Ty Zuzko jedna, v tom hicu je mi v autě nejlépe. Zdravím celý ZUSKOKOLEKTIV!

Moc hezky se to čte. A víte Horste proč?

Protože neznám na blogu nikoho, kdo by měl víc pochopení pro druhé, a byl tak lidský a vlídný. Díky za blog a těším se na pokračování.

Palec nahroru a srdcíčko!

Marie, ŠÍPKOVÁ RŮŽENKO, děkuji za palec, a srdíčko se může také hodit jako případně náhradní

Horste, Tebe přece není možné přehlédnout. Mně se to stalo.. (Asi, že jsem víc venku než u PC). Také si myslím, že paní bude mít skvělého instruktora. Až to na mě přijde - strach jezdit- napíšu Ti. A už pokračuj. Jsem zvědavá.

Magdo, už se těším až Ti budu osvěžovat řidičský um. Naučím Tě s autem tancovat tango. Zdravím kompletní ranč!

Anežka je správně akční. pamatuji, že má teta jezdila až do 80, a to i stokilometrové štreky. Určitě to je dobrá volba, ale tobě přeji hodně pevné nervy :) :)

Na tohle je mám, vytáčí mě jen blbost, Dášo

Nic...není dokonalé :)

Ani nikdo, já se za nedokonalost v něčem nestydím, i když jsem namyšlený LEV. Kájo, všim sis, už Ti tady zase narostly?!

Záleží, kolik má člověk naježděno.

Vzpomínám si, že autoškolu jsem dělal jako devatenáctiletý. To znamená naježděno jsem měl nějakých 300km. Poté jsem neměl možnost řídit a na svoje první vlastní auto jsem se zmohl až ve 33 letech, tedy po čtrnáctileté přestávce.

A přiznám se, že po těch 14 letech jsem ovládání auta úplně zapomněl, po ujetí prvních 10km jsem byl pořádně unavený a zpocený. Všechno jsem se musel učit znovu. Od té doby jsem najezdil cca půl milionu km a jsem přesvědčený, že bych to už nezapomněl, podobně jako na motocyklu, který jsem neřídil snad 25 let.

Jaromíre, díky za zpověď! Já své první měl ve třiceti, měl jsem výhodu jako autoopravář, provádět zkušební jízdy. Aspoň trochu ze mě benzin nemohl vyčichnout.

 Přeju dobrou jízdu, lepšího instruktora si přát nemůže. 

Děkuji! Také Tobě, Danuš, přeji mnoho kilometrů bez komplikací!

Já Vás, pane, obdivuji! Jste zřejmě nenapravitelný altruista a jenom Vám upřímně přeji, aby se nenaplnilo u Vás to staré přísloví, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, opravdu. Já s tím mám docela zkušenosti ... 

Honzo, také s tím mám zkušenosti, ale jak píšete, jsem nenapravitelný. Přeji v životě KLIKU!

jako ridicka zacatecnice jsem moc zvedava, jestli to jednou dokazu zapomenout  posilam karmu a tesim se na pokracovani 

Lenko, snažte se vybojovávat místo za volantem aspoň na střídačku. A milujte život i řízení auta, budete bezpečná řidička. Přeji ŠTĚSTÍ!