Jeden z machrů (letní povídka)

Standa Klempíra šokoval svým řemeslnickým umem v Německu, ani si k tomu nenatáhl montérky. V sokolovském ČSAD jsem zažil své první dva autoklempíře. Později jinde další.

 Většinou byli výborní. Ale Standa z ČSAD byl přímo kouzelník. Za Standou Klempírou (nikdo mu jinak neříkal) jezdili se svými zmuchlanými vozy ze širokého okolí.

            On a jeho kolega dokázali rozpůlit navalené autobusy, přivádět je do původního stavu a zase ty dvě půlky dát dohromady.

            Standa, nenápadný, se stálým úsměvem na rtech, musel ale neustále mít k ruce lahváč. Od plamene autogenu je přece jen trochu teplo. Těch lahví bylo za šichtu docela slušné množství. V jejich zakouřené hale okukovat nikdo dlouho nevydržel. Ven vycházely zvuky, jaké vydávají kladiva při narovnávání zkroucených plechů, sykot autogenu a hlasitě řvoucí rádio.

            Po otevření hranic se plný autobus zaměstnanců ČSAD vydalo na zvědavostní výjezd na západ. Standu se skupinkou automechaniků, nezajímalo co je v obchodech, vrhli se v jednom velkém AUTOHAUSU mezi odstavené ojetiny. Když narazili na novější vozidlo se slušně nabouraným LP blatníkem a LP dveřmi, delší dobu u něj postáli. Toho si všiml jeden z mistrů, asi myslel, že zájemci možná vůz hodlají koupit.

            Jeden ze skupinky lámanou němčinou vysvětloval, že jsou z autobranže a zajímalo by je, co s vozem budou podnikat. Pokud si ho prý nikdo nekoupí v tomhle stavu, tak se vymění blatník a dveře, udělá lak a nabídne se k prodeji.

            A Standa na tlumočníka: „Ty vole, zeptej se ho, když ten blatník a dveře stejně strhnou, ať mi přinese verkcajk a autogen, já mu ukážu jak to děláme u nás.“  Mistr byl zvědavý a opravdu nechal přinést požadované. Standa chtěl přes tlumočníka vědět, jestli by nebylo nějaké pivo. Bylo, a Standa začal kouzlit. Německý mistr odešel za svou prací.

            Když se za dvě hodiny vrátil, nemohl překvapením zavřít ústa. Blatník a dveře stačilo jemně přetmelit, přebrousit a nastříkat. Nechal se slyšet, jestli by Standa u nich nechtěl pracovat.

„Ty vole, řekni mu, že ne, že mi nechutná jejich pivo.“

Mistr nahlas dal vědět, že tak čistou klempířskou práci ještě nezažil. Když mu to bylo přetlumočeno, tak se Standa ozval: „Hele, řekni mu, že tohle byla brnkačka, to by vejral, co mi všechno musíme opravovat, když žádný díly nejsou k dostání.