Emilia a její boj

18. 08. 2019 8:00:18
Vložka pro ty, kteří na mém blogu poznali Emilii ještě zdravou. Ve věku 4,5, po ošklivém zápalu plic, se u ní objevil nefrotický syndrom. Z nemocnice do nemocnice, od lékaře k lékaři. Lékařská věda je při tomto syndromu ještě

bezradná. Kortizon, neustále různé testy, odběry krve a moče. Malý výběr potravin a tekutin, vyhýbat se slunci. Kortizon nám udělal zcela jinou holčičku, byla k nepoznání. Náběh na diabetes.

Ještě že její maminka je zdravotní sestrou, od vypuknutí syndromu nechodí do práce. Vaří dceři jen doporučená jídla, dává jen doporučené tekutiny v určeném množství. Odebírá krev a moč v určených časech, měří krevní tlak, vše zapisovat pro lékaře a každý druhý den do nemocnice na další testy na přístrojích.

Dceři jsme darovali nové E-kolo, oni k tomu přikoupili zastřešený malý vlek za kolo pro Emilii a vyrazili do velkého obchoďáku jen pro jízdní kola. Chtěli si vybrat kolo pro Emilky tátu, aby mohli vyrazit na společné výlety do okolí. I co se nestalo, v těch velkých prostorách se dá také jezdit na kole a zkoušet ho.

Najednou se v té uličce objevila na dětském kole Emilka a to bez zadních pomocných koleček. Jednoduše si jedno montované kolo vzala a upalovala s ním po obchoďáku. Její máma dostala záchvat smíchu, a když se jí prodavačka ptala, proč se tak směje, dostala odpověď, že to je poprvé co Emilka jede bez oněch přídavných koleček. A to byly zrovna mé narozeniny, takže dárek od Emilky.

Zdravíme Mařenku Šípkovou, Magdičku Jogheeovou a Janičku Slaninkovou, tato děvčátka se neustále ptala na zdraví naši vnučky. Blogerka Katerina chtěla dokonce pomoct osobně svými známými lékaři v Česku. Děkujeme!

Její kamarádi

Autor: Horst Anton Haslbauer | neděle 18.8.2019 8:00 | karma článku: 21.40 | přečteno: 664x

Další články blogera

Horst Anton Haslbauer

Můj postavou největší kamarád Láďa

Poznal jsem ho v Sokolově jako saniťáka, když já tam v "ounzácké" dílně začal dělat opraváře sanitek. Abych na to množství těchto vozů nebyl sám, zlanařil jsem ke mně dalšího kamaráda Frantu. Měli jsme k dispozici dílnu čistou na

13.9.2019 v 10:24 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 302 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Konečně jsme v cíli

Přivítání s Harrym a jeho Evičkou. Zasvětili nás, co a jak funguje v kuchyni. Jezdí sem bez přestávky už mnoho let i několikrát za rok. Když měli děti malé i s nimi, teď už bez nich, když ony mají vlastní děti a jiné cíle.

1.9.2019 v 12:51 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 343 | Diskuse

Horst Anton Haslbauer

Švýcarský cíl za humny

Teď už vám bude jasné, že je štěstím, že nejsem barrandovským kameramanem. Jsem amatérský bojový filmař se spěchem do úkrytu. Konečně se po delší době zase setkáme s Harrym, který dokáže rozesmát i koně. I když jsem kůň jen někdy,

15.8.2019 v 7:43 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 184 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Mirka Pantlíková

Není nad babičku, dobrou kuchařku...

I když máme téměř naproti supermarket s regály plnými prý nejčerstvějšího masa, raději ho kupuji v soukromém řeznictví U Singra, které je od našeho domu o několik kroků dál než ten Lidl...

22.9.2019 v 18:45 | Karma článku: 17.57 | Přečteno: 576 | Diskuse

Jan Hulik

Zdravý nemocný, desátý a poslední list z deníku rekonvalescenta po operaci srdce.

Zdravý nebo nemocný, to asi není ta správná otázka na závěr mého deníku rekonvalescenta po operaci srdce. Nechtěl bych totiž vypadat jako hypochondr Argon,

22.9.2019 v 10:00 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jitka Štanclová

To jsme si pěkně zakašlaly, paní. A někdy zase "naschle".

"Viróza a chřipky, se vlivem výkyvu teplot kvapem blíží", varují v různých médiích. A přiložené záběry to jen dokazují. Pak se nedivte, že si při jízdě jen tak nepokecáte, ale spíš ji prokašlete.

22.9.2019 v 8:59 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 440 | Diskuse

Ivana Lance

Vadí mi, když cizinci neumí jíst česká jídla

Vzpomínám si na návštěvu, kterou měl brácha kolem roku 1984 z Anglie. Ten člověk nebyl gurmán, to byl barbar. Na talíři jsme mu předložili maso s omáčkou a našima vyhlášeným a dobrýma českýma knedlíkama.

20.9.2019 v 13:17 | Karma článku: 36.95 | Přečteno: 2031 | Diskuse

Ivana Lance

Génius a nebo postižený kluk?

"Génius," říká jeho matka. "Je génius, který učí sám sebe," pěje chválu žena na svého dvaadvacetiletého syna.

19.9.2019 v 16:43 | Karma článku: 16.23 | Přečteno: 1039 | Diskuse
Počet článků 432 Celková karma 11.87 Průměrná čtenost 883

Nejstarší z pěti sourozenců. Máma byla jak ředitelkou, tak klaunem tohoto cirkusu. Knihy o tom jsou v knihkupectvích a jako E-knihy (www.palmknihy.cz/transfuze-antona-horsta.html + www.palmknihy.cz/ruksak.html). V obou knihách se střídá VESELÉ se SMUTNÝM. LEGRACE nebývá NONSTOP! Nejlegračnější je, že na té fotce na mě skočila zrovna OSMDESÁTKA. Tak mládeži, nevyžaduji RESPEKT. Cítím se totiž na TŘICET, jen do mě! Přeji vám všem se dožít ještě daleko vyššího věku!

Najdete na iDNES.cz