Jak jsme se omylem objevili v Kostnici
... rozuměli.
Vám, kteří se na ostrov Mainau chystáte, tímto ukáži cestu k lodičce.
Naše ráno začalo u toho jezírka ve městě Friedrichshafen u domku, který po zemřelých rodičích zdědili oba moji bratranci a jejich sestra. Druhý bratranec Honza bydlí dlouhá léta s rodinou u moře v Büsumu a jejich sestra s rodinou ve městě Münster.
Bodamskojezerní Willi bydlí v Berlíně u své provdané dcery, kterou má s Italkou, s níž má také zatím ještě svobodného syna. Všechny své pracovní roky odpracoval v Holandsku jako instalatér. Prý tam není takový pracovní stres jako v Německu. Dělá se v pohodě, jen se vyžaduje dobře vykonaná práce.
Bratranec W je od května čerstvým důchodcem a vrhl se v domku na velkou renovaci. Zrovna je nepojízdná koupelna. Voda teče jen v kuchyni a v záchodovém splachovači. Chtěli jsme se tam stavět na jednu noc při cestě do Švýcarska, aby má polovička mohla navštívit ostrov Mainau.
Bodamskojezerník na zvonění nereagoval, přes zahradu zadním otevřeným vchodem mi hlavní dveře otevřela zevnitř má spolujezdkyně. Z auta jsem tam u první zásuvky zastrčil autochladničku.
Bratranec se po chvíli objevil s nákupem. Doplněk odpoledne ke kůzleti. Sestra bratranců mi kdysi před lety prozradila, že pro její dva bratry jsem prý byl jako aktivní sportovec a aktivní šílenec jakýmsi vzorem. Jsou o dvanáct let mladší a vybrali si tenkrát z nerozvážnosti zrovna mě.
Po krátkém prohození českých slov (jezdí za kamarády do M. Lázní, které v šestnácti musel opustit při vysídlení) jsme my dva vyrazili do města Meersburk k lodím. Po velkém obsazeném parkovišti nás jezdilo do kolečka několik na číhané, jestli někdo nevyjede. Marně. Nacpal jsem se tedy někam, abych nepřekážel a vyrazili jsme hledat lodičku na ostrov. Označení tedy mizerné. Nikde ani INFO buňka a také žádná pokladna. Dostali jsme se k trajektu, na který najížděla auta a také motocykly, autobusy i náklaďáky, už to nám mělo být podezřelé, ale že na trajekt šli také chodci, tak jsme se přidali.
A tak jsme skončili v Kostnici. Dalším trajektem jsme se vrátili a bloumáním po městečku našli náhodou správné místo k odplutí na Mainau. Mělo se konat až za delší čas. Dali jsme si oběd a vydali se k vozu s pokutovým lístkem za stěračem. Přešla nás chuť na nějaký ostrov a vydali jsme se zpět do Friedrichshafenu.
Tam se začali na zahradu trousit sousedé mého bratrance. Pak začala sprostá žranice a pijatika. Pivo, samohonky sousedů. Naše becherovka to všechno ale trumflo. Po půlnoci se to začalo rozcházet, kůzle vzalo za své. Spolujezdkyně také zmizela do jednoho z mnoha pokojů, kde byly různé postele a na nich duchny. My jsme ještě s bratrancem žvanili skoro do dvou ráno, obdivoval jsem jeho ještě velice dobrou češtinu. Po rozchodu mě poprosil, nebudit ho před devátou.
O třicet minut jsem selhal po dvouhodinovém prohlížení obrazů, časopisů a fotografií. Po probuzení jen zavrčel z válendy v obýváku, šel udělat snídani a kafíčka. Ke stolu se připojila i rozespalá spolujezdkyně. Pojednou se na zahradě objevily dvě mladé ženy a plno dětí. Děti se nám představovaly jmény. Bratranec pozval školku na trhání ovoce. Také hroznové víno mizelo v ústech capartů.
Lednička nazpět do auta, k tomu jablka z vlastní zahrady, krátké loučení a odjezd po vlastní ose, i když bychom to trajektem měli do Švýcarska blíž. O trajektu jsem ale nechtěl ani slyšet, bůhví kam bychom se dostali my vesničané…
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda má další dotaz
"Večierka!" to zaječel na chodbě hlas svobodníka Junáska, který ještě nedávno takhle hlaholil na Slovensku na ovce svých rodičou. Teď má dozorčího roty a musí plnit vojenské příkazy. Už také vklouzla jeho hlava do našeho pokoje,
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda a rotný Provaz
Jiný problém měl každé ráno po příchodu do kasáren nadporučík Charvát. Hned u stolku dozorčího roty se ptal, jestli by mu nemohli sehnat něco k na zub. Pro tohoto lidského důstojníka jsme se mohli přetrhnout. My tři jsme zase měli
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda a rotný Provaz
Problém měl každé ráno po příchodu do kasáren nadporučík Charvát. Hned u stolku dozorčího roty se ptal, jestli by mu nemohl sehnat něco na zub. Pro tohoto lidského důstojníka se vždy nějaký drobek našel. My tři měli zase největší
Horst Anton Haslbauer
Kraví hora a pomsta vojína Harryho Valdy
Za dva dny nás, ve stejné sestavě, hnali na znojemskou Kraví horu, ten vysoký kopec u Dyje začali někteří silně nenávidět. Důstojník si tentokráte vzal na pomoc poddůstojníky a velitele čet. Mazáci nemuseli mít na zádech zátěž. Na
Horst Anton Haslbauer
Trojlístek a rodí se Ruksak
Pomalu jsme s Harrym k sobě nalézali cestu. Zjistili jsme, že vysíláme na stejných vlnách a na ty samé vlny byl naladěn i Mirek Picka. Začali jsme hledat jeden druhého, i když povahové vlastnosti jsme zcela totožné neměli.
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda má dotaz
Krátce před počátkem osobního volna ohlásil poručík Hasák akci, abychom se nenudili. Přemíchání mužstva v místnostech podle seznamu jmen na nástěnce. Po jeho odchodu ze zaměstnání se organizace chopili podle svého svobodníci
Horst Anton Haslbauer
Frajer poručík Hasák
"Kdo umí sekat trávu," ptal se všech svolaných bažantů u roty poručík Hasák. To by mohla být ulejvárna venku, někde mezi mladejma venkovankami, byla myšlenka vojáků prvním rokem a skoro do jednoho se hlásili, až na vojína Čiperu,
Horst Anton Haslbauer
Tóny Palónek a účinky bromu
Antonín Brandl byl můj spoluhráč z Baníku Sokolov a výborné levé křídlo. Jelikož Tóny v české řeči malinko zanechával německý nádech, vyslovoval i balónek a balón s "pé," a tak dostal přezdívku Tóny Palónek. Oba jsme dostali
Horst Anton Haslbauer
Šikana od mazáků po odchodu důstojníků z kasáren
Se šikanou jsem se setkal poprvé v životě. Jsem vzteky bez sebe, že se musím krotit, abych někomu nenabouchal. V civilu bych neotálel, ale trestu na vojně bych se nevyhnul. Nasluhování jsem se chtěl vyhnout. Vojínu Čiperovi se
Horst Anton Haslbauer
Peklo po přísaze a lehké ženštiny pronásledované velitelem pluku
Po přísaze se i rajóny staly peklem. Chodby a schody dělat kartáčkem na zuby, záchody holýma rukama. Nevadí, nyní po přísaze už máme nárok na regulérní vycházky. Celý pluk bažantů stál na buzerplacu proti svému veliteli pluku,
Horst Anton Haslbauer
První noční cvičný poplach
Ten využili mazáci, kterým scházelo všelicos z vojenské výstroje. Tak jim v době jejich bažantství, bylo z osobní skříňky kradeno při nočním poplachu, tak oni teď si své ztráty opět doplňovali od nás bažantů. Poplach se opakoval
Horst Anton Haslbauer
Svobodník Mezera, vojín Lettl a prazvláštní vojín Zrníčko
Na pokoji nás bylo patnáct, náš velitel pokoje, svobodník mazák Mezera, je velitelem tanku a slušný člověk. Na nejvzdálenějším štrozoku ode dveří se uvelebil vojín Lettl, myslel to s námi dobře, zápach z jeho nohou u některých
Horst Anton Haslbauer
Rekruti
Sokolovské nádraží bylo plné rekrutů, z devadesátidevíti procent sťatých, jak zákon káže. Byl podzim 1958 a zvláštní vlak připraven k odjezdu do všech koutů Československé republiky. Rodiče pomáhali svým synům do vlaku, matky
Horst Anton Haslbauer
S Terezou to nebylo podle mého přání
O absolvování odborného učiliště v Liberci a prvním zaměstnání v Sokolově, kdy jsem výplaty vnucoval mamince už jsem psal. Teď příjde mé další dvouleté odloučení od rodiny vlivem zeleného sukna. Ti starší z nás to měli povinné.
Horst Anton Haslbauer
Střípek o nosu
Listoval jsem v nějakém divadelním časopisu s fotkami herců, najednou jsem si uvědomil, že vlastně nevím, jaký mám profil obličeje. Můj nos je zpředu normální, ale jak vlastně vypadá ze strany? Líbí se mi nosy rovné a u žen i
Horst Anton Haslbauer
Další z mé knihy Ruksak, legrace, erotika a smrt
Celá ta sranda začala 26. července 1939 po sedmé hodině, když mě maminka konečně vypustila ze svého lůna. Už bylo na čase, i když si stěžovat nemohu - po celých těch devět měsíců bylo o stravu a střechu nad hlavou postaráno -
Horst Anton Haslbauer
Ruksak - střípky
z této knihy. Autor narozen 26. 07. 1939 v Loučkách u Karlových Varů, hrál závodně v Sokolově a Liberci kopanou, lední hokej, volejbal, boxoval a jezdil automobilové závody do vrchu. Po skončení sportovní činnosti hrál amatérsky
Horst Anton Haslbauer
Standa 2
Ještě na přeskáčku něco mi poslaného od Standy, kde nepíše o svých sokolovských láskách. Tento můj a dva roky starší kamarád, dokáže nejen brnkat na různé hudební nástroje, ale také na srdíčka dam různého věku. Jak následovně
Horst Anton Haslbauer
Standa
Po vojně mě ulovila při jednom mém veřejném blbnutí a bavení lidstva na ulici. Byla to divadelní skupina tvořící po vzoru SEMAFORU. Vedl to Standa Tatar, učitel z Mělníku, přemístěný na Sokolovsko za trest. KOMUNISTICKOU stranou,
Horst Anton Haslbauer
Mé kopání slyšitelné až do Kanady
Posledně jsem napsal, že jsem vykopával 60 metrů hlubokou "strouhu" místo centimetrovou. Upozornil mě na to Honza až s Kanady. Prý to slyšel i u nich v Kanadě na zahradě. Teď tady umístím několik obrázků, co jsme vybudovali.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 620
- Celková karma 18,09
- Průměrná čtenost 763x