Horst Anton Haslbauer
- Počet článků 620
- Celková karma 18,37
- Průměrná čtenost 763x
Seznam rubrik
Horst Anton Haslbauer
Zemřelý neznámý a dva chlapci
Celá skupina jde pomalu ke stavení, u jehož vchodu to začíná křičet v kočárku. Děda strčí do úst vnukovi svůj výrobek z tabáku a ten si ho, se zamozřejmostí dospělého, chce nechat zapálit od výrobce. Jedna maminčina ruka uštědří
Horst Anton Haslbauer
Transfuze Antona Horsta
Před hlavním stavením statku stojí babička Anna a její dcera Marie, matka Horsta. Ta ještě neví, že ve svých pětadvaceti je už podruhé válečnou vdovou. Druhá dcera Anny a Aloise, osmnáctiletá Hilda, si zrovna hraje s loveckým
Horst Anton Haslbauer
Transfuze
Slunce a lidé už mají za sebou valnou část tohoto dne. Po dvoře statku se procházejí dvě slepice a jeden kohout, který občas vykonává svou povinnost. U mladé břízy vedle stodoly vykonávají s rozkročenýma nohama zase svou potřebu
Horst Anton Haslbauer
Transfuze pokračuje
Osmdesát procent děje se odehrává v Sokolově a Dolním Rychnově (1948 - 2004), také dva roky v Liberci. V knize se dočteš čeho se vyvarovat v mládí, abys ve zralém nedopadl jako já. Proč jsem se nestal slavným fotbalistou, boxerem,
Horst Anton Haslbauer
Z mé první knihy Transfuze - 2005
Psáno v upomínku na moji maminku a Jirku Smutného zvaného "Lemra," který přišel o život při výkonu vojenské základní služby. Předmluva Vážený čtenáři (nepíši VÁŽENÍ, neboť nevím, jestli to budou aspoň dva číst), zamysli se
Horst Anton Haslbauer
Máma
Sestra Marjána si vymohla, že sanitka mámu odvezla do jejího sokolovského bytu. Za dva dny už ji zase museli vzít nazpět do nemocnice, kde jí byla zavedená umělá výživa. Ani těch jejích pět dětí už jí nemohlo pomoci. Nejmladší
Horst Anton Haslbauer
Máma - 1991
Po šesté operaci rakoviny střev se mamince přitížilo. Leží v sokolovské nemocnici. Začal jsem jí psát v Norimberku dopis: Mami, i když mám v jistých věcech rád pořádek, někdy nenávidím fakta! Rád mám ale filozofování a blbnutí
Horst Anton Haslbauer
Pan učitel - rozloučení
.Na chalupě v Hlohovčicích jsem měl pohlednici ze Sokolova. Srdečný pozdrav Tobě a celé Tvé rodině posílá V. Němec. Už třikrát jsem četl závěť Tvé maminky a pořád se mi líbí. Byla hodná a rád na ni vzpomínám. I Tobě vděčím za
Horst Anton Haslbauer
Pan učitel se horšil
Nejsmutnější byla má předposlední návštěva začátkem roku 2000. Můj PAN UČITEL bez své ženy chřadnul. Otvíral mi dveře na chodbu velice pomalu a vrhl svému žákovi v ústrety tak smutný pohled, až jsem se lekl. Stáli jsme v chodbě
Horst Anton Haslbauer
Pan učitel -hodně smutný
Do Sokolova jsem se po úmrtí maminky roku 1991 dostával velmi zřídka a také jsme koupili na Domažlicku starou chalupu, kde bylo práce nad hlavu. Sokolovští kamarádi tam za námi jezdili na pracovní návštěvy. Písemný styk s panem
Horst Anton Haslbauer
Pan učitel
Další jeho dopis byl psán 19. dubna 1989. Milý Horste! Děkuji ti za poslední dopis i za zaslané povídky
Horst Anton Haslbauer
Učitel a žák po mnoha letech - pokračování
Chodil jsem k nim při každé návštěvě své maminky do Fučíkovky, která mi něco připomínala a je dnes přejmenovaná na ulici Jednoty. Paní Ludmila nás dva vždy obskakovala, abychom, jó, neztratili nit při našich debatách. Měla radost,
Horst Anton Haslbauer
Český učitel a německý žák
Pan učitel Václav Němec dělal ředitele školy v době, kdy jsem ho poznal. Bylo to ve čtvrté třídě. Byl našim třídním a měl nás třicet sedm. Ztratili jsme se z očí, do páté jsem začal chodit mimo Sokolov po přestěhování rodičů do
Horst Anton Haslbauer
Egon
Uběhlo zase několik roků, kdy náš STREJDA pečoval doma o svou ženu ležák. Krmení, pleny, mytí. Někdo by se divil, proč nedá ženu do ústavu. Jeho povaha to nedovolila. Dokud mohu a stačím na to, nepřipadá to v úvahu. Styděl bych se
Horst Anton Haslbauer
Nejlepší strejda a kamarád v jednom
Po mé emigraci 1982 jsem to měl k Egonovi už jen 300 kilometrů. Každé jeho narozeniny jsme k němu vyráželi s plně obsazeným autem, často tam jezdila s rodinou i má dcera Iva a brácha Harald, když i oni byli byli na této straně
Horst Anton Haslbauer
Jak jsem se učil zatlačit oči zemřelému
Uběhlo skoro dvacet let. Během nich si strýc Egon založil rodinu v německém Obergleenu. Se ženou postavili domek a přivedli na svět syna a poté také dceru. My ostatní z této větve žili nadále v Československu. Moje máma si se svým
Horst Anton Haslbauer
Smutné vzpomínky na domov
Uběhlo mnoho let. Když mě 1944 propustili o holi z lazaretu a já měl se svým útvarem horských myslivců jít na západní frontu, přišel telegram potvrzený doktorem z Lokte, že máma je těžce nemocná. Po těžké operaci neměla vykonávat
Horst Anton Haslbauer
Dále vzpomínám na domov ze zajetí
Slepice seděla na vejcích a pak si hned první den pyšně vykračovala se svými kuřaty po dvoře. Alma zrovna dělala obchůzku a objevila se za rohem. Když zahlédla kuřata, strnula. Slepice nebyly nic nového, především ten nepřívětivý
Horst Anton Haslbauer
Další zavzpomínání na domov ze zajetí
Co takové škvrně prožije, když je na dvoře s mnoha různými zvířaty. Jelikož bylo malé, zcela jej přehlížely. Jednou vyšla Alma ze dveří, když se zrovna krmily slepice. Přeci jen se chtěla podívat, co je mezi tolika slepicemi
Horst Anton Haslbauer
V zajetí a smutná zpráva
K večeru mi byl předán dopis z Německa, odesilatel Glasl mi nic neříkal, ale obsah mi dal největší ránu, jakou jsem kdy v životě dostal. Maminka zemřela. Slzy mi vytryskly, hrdlo se mi stáhlo, zuby se do sebe zakously, ruce
Horst Anton Haslbauer
Amíci nás zajali a předali Tomíkům
Můj stav se lepšil tak, že jsem se odhodlal o berlích vyrazit k autobusu a podívat se domů, což byly pouhé čtyři kilometry. Bylo to hezké posezení mezi svými. Čtyřletý capart Horst se nedůvěřivě díval na mé berle. Když se mi rány
Horst Anton Haslbauer
Domov za humny
Co jsme opustili Starobitarovskaju, už mi nedávali tabletky pro podporu hnisání, ani nevyplachovali vyčnívající hadičku. Mé myšlenky zaměstnávala starost, kde budeme stavět a do jakého lazaretu mě dají. Díky německé důkladnosti
Horst Anton Haslbauer
Cestou nazpět
Nejhorší bylo každodenní bombardování, jako zázrakem nás žádná bomba nezasáhla. Všechny padaly tak blízko, že žádná skla už v oknech nebyla. Přes den bylo teplo, ale v noci? To se dávaly do oken deky. Když byl letecký poplach,
Horst Anton Haslbauer
Nedobrovolná cesta vzala zpátečku
Když mě saniťáci s největší námahou dotáhli do plukovního obvaziště, zjistil lékař, že zásah do stehna zatlačil do hloubky z mého kapesního nože čepel, otvírač zátek, řezák na sklo a otvírač konzerv. Průstřelem se dalo koukat
Horst Anton Haslbauer
Velký útok a uniknutí smrti o vlásek
Za několik dní učinili Rusové velký útok. Za obrovských ztrát byla fronta posunuta zpět. Když přišel přísun čerstvých vojáků, byli ke koním přiděleni starší a my mladí skokani poslaní dopředu do zákopu. A teď jsme opět v bodě,
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
