Nedobrovolná cesta nyní vede z kopce
tam dole, se nálada zlepšila.
„Je to ještě kus,“ ozval se Walter, „ale teď nám budou nohy padat samy dolů.“ Zeptal jsem se ho, jak se cítí celkově, a co nohy?
„Mimo únavy všechno dobrý a ani puchýřek…“ Do toho se zapojil Ernst. „Při pohledu tam dolů, když vidím, co ještě máme před sebou, si myslím, že si nemohu ten luxus mít na chodidlech ještě puchýře.“
Brzy jsme zjistili, že se nám vede jako na druhé straně. Jdeme a jdeme, přesto se vesnice nepřibližuje. Dobrá nálada se proto vytrácela. Přicházela opět lhostejnost. Pomaloučku se přece jen vesnice přibližovala.
Když se začalo stmívat, došli jsme k prvním domkům. Byli jsme v obci Starobitarovskaja. Domky byly nízké, kolem každého ale veliká zahrada. Jen jedna budova o hodně převyšovala ostatní. Můj zrak tento dům neustále přitahoval, jako by mi říkal, se mnou se ještě seznámíš, což se později vyplnilo. Na druhé straně sídliště byla otevřená krajina, stálo tam několik ohromných stanů a polní kuchyně, u které jsme hned dostali čaj a eintopf, pro který si mnozí ani nešli, jednoduše únavou padli na místě, co stáli, a usnuli.
My tři jsme seděli na kopečku a lžícemi se hrabali v jídle. Únavou jsme necítili končetiny, také jsme padli nazad a okamžitě usnuli.
Po ranním probuzení jsme se málem nemohli ani hnout a třásli se zimou. Teprve po čaji jsme se stali o něco pohyblivější. Každý dostal suchou stravu na jeden den a následoval rozkaz k seřazení.
Už jsme opět pochodovali, lépe řečeno, vlekli se. Ernst se dal slyšet, že kdyby nebyl tak unavený, nahlas by nadával, ale k tomu nemá sílu. Walter a já jsme neřekli vůbec nic, naše těla jako kdyby byla protažena mandlem.
Pojednou se zase ozval Ernst: „Kde jen jsou ti Rusové? Teď bychom je lehce předběhli,“ Vyvolalo to v nás bolestný smích. Zkrátka Ernst uměl i v té nejhorší situaci ostatní probrat.
Mezitím, co se naše údy pomalu rozhýbaly, jsme šli kolem úzkokolejky. Když slunce vystoupilo výše a my se koupali ve vlastním potu, přáli jsme se být na nějakém ledovci.
V poledne po krátké přestávce se pokračovalo. Pojednou jsme v dáli zaslechli zvuky lokomotivy. A skutečně se funěním blížila po úzké koleji. Některé vagóny byly naloženy. Tu se náš staršina postavil na koleje a široce roztáhl ruce, my žasli, vlak se skutečně zastavil. Něco takového se může stát pouze v nedozírném Rusku, kde uprostřed prérie jediný muž zastaví celý vlak. Na rychlíku byli pouze dva němečtí vojáci jako doprovod ruskému strojvůdci. Zaslechli jsme, že to vede už jen 60 kilometrů, pak je konečná.
Rozkaz zněl, nasednout! Okamžitě jsme uposlechli. Že jsme seděli na náčiní určeném frontě, nám vůbec nevadilo, ušetřilo to šedesát kilometrů našim nohám. Měli jsme čas v klidu si prohlédnout tuto zemi, dokonce jsme se pustili do zpěvu. Nepřidali se jen ti, co už v Rusku byli. Zřejmě si mysleli, vás zelenáče zpěv ještě přejde, čímž také měli pravdu. Ernst se opět postaral o pobavení.
„Pánové, sedíte tady v orient expresu, v první třídě, a to bez jízdenky, za to Rusko chválím.“
Horst Anton Haslbauer
Zrychlený přesun na padesát kilometrů
Většina měla hrůzu z tohoto přesunu s plnou polní na zádech. Obávaný den nastal. Zůčastňuje se celý náš motostřelecký pluk v síle mnoha (voj. taj.) mužů. Nevíme, kdo to vede vpředu, ale tempo nasadil slušné. Vzadu uzavírají naši
Horst Anton Haslbauer
Hydrovosk a maďarský děs
Mám první službu na hlavní bráně. Vycházková uniforma, pistole v pouzdře a zjišťuji nedostatek, naše vycházkové polobotky mají být hnědé. Já, lakomec jsem si doma nové nekoupil a bral na vojnu své kanárkově žluté. Teď je průšvih,
Horst Anton Haslbauer
Muničák Purkrábka a erotika
Největší drsňáci roty, a těžké případy z bažantů, byli poprvé nasazeni do nejnebezpečnější služby. Samozřejmě nesměl chybět náš trojlístek. Celá stráž stojí na buzerplacu s bojovou malou polní výbavou. Velitel stráže svobodník
Horst Anton Haslbauer
Tankopark, kapitán Smítko a Patricie
Poprvé naše rota bažantů pochoduje přes Znojmo na jeho druhý konec města, kde se nalézá náš tankopark.Ti, kteří ještě neměli vycházku, šíleli při pohledu na holky, které se objevovaly. Ony se procházely po chodníku, my šlapali po
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda má další dotaz
"Večierka!" to zaječel na chodbě hlas svobodníka Junáska, který ještě nedávno takhle hlaholil na Slovensku na ovce svých rodičou. Teď má dozorčího roty a musí plnit vojenské příkazy. Už také vklouzla jeho hlava do našeho pokoje,
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Spolupředsedové AfD vyzvali Bystroně, ať opustí předvolební kampaň
Spolupředsedové německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová...
Západ má strach z ruské porážky stejně jako z té ukrajinské, soudí Zelenskyj
Sledujeme online Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to v pátek...
Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Prodej pozemku k bydlení, 3999 m2, Plumlov
Plumlov, okres Prostějov
4 890 000 Kč
- Počet článků 624
- Celková karma 17,68
- Průměrná čtenost 758x