Nedobrovolná cesta nemá konce
do šátku. Ukázali nám na košíky, něco říkali, ale žádný z nás jim nerozuměl. Naštěstí se objevili starší vojáci, kteří obsluhovali vory, ti trochu znali jejich jazyk. Že prý ti muži s námi chtějí udělat výměnný obchod. Přicházeli sem vždy, když se přeplavovaly vagóny. Muži ukazovali na sebe, pak na nás a poté do košíku, v kterých měli buď vejce, nebo kozí sýr. Při tom do jednoho žvýkali slunečnicová semínka, což dělali velice šikovně. Jádro si strčili do úst, skousli hrany a obě půlky slupek obloukem vyplivli. Slupky letěly, jako když je z koutku úst vyfoukne dmychadlo.
Jeden nám předváděl, jak šikovně si dokáže ubalit cigaretu. Hrábl do kapsy u kalhot, vyndal něco tabáku, poprvé jsme spatřili machorku. Tabák nechal zase zmizet v kapse, teď sáhl do kapsičky na prsou košile a v jeho prstech se objevil kousek novinového papíru. Z novin si utrhl kousek, asi 5x10 centimetrů, zbytek strčil nazpět do kapsičky jako poklad. Jednu stranu útržku navlhčil jazykem a olíznutý papírek strčil do kapsy, kam předtím opět schoval tabák. Rukou v kapse chvíli šmejdil a vytáhl ji i s utočenou cigaretou. Na pohled hezká nebyla, ale bylo to ke kouření. Muž si zasloužil náš obdiv. Sám nekouřím, ale můj soused ve vagónu Ernst Wikner je velký kuřák. Vždy dostal můj denní příděl. Teď na výměnu ale nic nemáme.
Šli jsme k vlaku, ještě mokré ručníky schovali do torby, aby se neztratily. Při tom se mi do ruky dostal můj zámeček od skříňky, na který už jsem si ani nevzpomněl. K zámku jsem už měl jen jeden klíček. Několikrát jsem oblouk musel zaklepávat, aby šel zaklapnout. Ernst, když spatřil, co držím v ruce, řekl, že tady přece mám něco na výměnu. Ten starý krám už neměl žádnou cenu, možná dvě vejce bych za to mohl ale dostat.
Když jsem se vracel k civilistům, byl okolo nich stále ještě hrozen našich. Pojednou jsem spatřil starou ženu, která vyšla z domku, mávala mi a šla mým směrem. Také ona držela košík. Zůstal jsem stát, zvědav, co může chtít. Když se přiblížila, bylo vidět, jak je chudá. Bosí tam běhali všichni, ale její šaty byly určitě tak staré jak ona sama. Nebyly ale špinavé, Těžko popadala dech, jak pospíchala. Ukázala na mou pravou ruku, kde se mi na prstu houpal visací zámeček, který zřejmě chtěla. Podával jsem jí ho, tady to máš. Nesáhla ale po něm, nýbrž strčila přede mne svůj košík, v kterém bylo asi dvacet vajec. Musela zámeček považovat za velice cenný. Ukázal jsem jí dva prsty a řekl, dvě. Zase mi košík strčila k tělu a naznačila, že si mám vzít celý jeho obsah. Vyndal jsem dvě a řekl, že je to v pořádku. Co také bych s tou spoustou vajec dělal. Na uvaření a usmažení nemáme příležitost. V poskakujícím vagónu by se zkazila, a kdybych je vypil syrová, z kýblu bych se dlouhou dobu za jízdy nehnul. Stále ještě mi strkala košík a naznačovala, abych si jen bral. Tak dobře, vzal jsem ještě dvě pro Ernsta, podával jí zámeček a dal jí vědět, že může odejít. Ona ale neodcházela, stála tu, ta stará žena, s obličejem poznamenaným osudem a tvrdou prací, s hlubokými vráskami, a její světlé oči se dívaly do mých. Připadalo mi, že chce něco říci, já ale neznal její jazyk a ona neuměla německy. Nechtěl jsem se jen tak otočit a odejít, když mám být upřímný, odejít se mi ani nechtělo, neboť z té ženy vyzařovalo tolik laskavosti a důvěry, že bylo příjemné po té dlouhé cestě v dobytčáku přes tu nedozírnou zem, stát ještě okamžik před tou fascinující ženou. Položila zámek mezi vajíčka v koši a svou nyní uvolněnou rukou mi pevně zmáčkla zápěstí. Pravděpodobně mi chtěla stisknout ruku, ale v každé jsem držel vajíčka. Při stisku se mi dívala opět do očí a kývla hlavou. Poté se otočila a odcházela. Zůstal jsem stát a sledoval, jak unavenými kroky nesla košík, který jako kdyby byl o hodně těžší. Pojednou zůstala zády ke mně stát, pomalu se začala otáčet a jako proměněná mířila lehkým svižným krokem, který bych od ní nečekal, ke mně. V prvním okamžiku jsem pomyslel, že litovala výměny a vrací se pro svá vejce. Když se ale kousek přede mnou zastavila, spatřil jsem, že její oči jsou teď jiné. Nebyl jsem velký znalec lidí, ale že v jejich očích byl pojednou strach, jsem poznal. Dokonce veliký strach jsem v těch očích viděl. Čeho se bojí, projelo mi hlavou? Tak rád bych té ženě pomohl, jen vědět co s ní je. Tu zvedla svou pravou ruku a udělala přede mnou pokřižování. Znova se otočila a rychleji odcházela ke svému obydlí. Zůstal jsem stát, dokud nezmizela v jednom z těch hliněných chýší, už se neotočila. Stál jsem ještě hodnou chvíli jako přimražen. Neuměl jsem si vysvětlit, co se mi tady přihodilo. Ještě nikdy v životě jsem se s něčím takovým nesetkal. Byl jsem příliš mladý na to, abych se s tím dokázal vyrovnat.
Určitě bych tam stál dále, kdyby nezapískala lokomotiva k odjezdu. Musel jsem si pospíšit, před vlakem bylo jako vždy živo. Každý se snažil si rychle ještě něco obstarat. Před našim dobytčákem stál Ernst a křičel, kde jsem tak dlouho, už myslel, že mě mají partyzáni.
„Udělal jsi zřejmě dobrý obchod s tím starým zámkem?“
„Proč?“ ptal jsem se.
„No přece držíš čtyři vejce!“
Teprve teď jsem se probral.
„Vlastně ano, tady máš dvě!“
xxx
Pokračování jindy
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda má další dotaz
"Večierka!" to zaječel na chodbě hlas svobodníka Junáska, který ještě nedávno takhle hlaholil na Slovensku na ovce svých rodičou. Teď má dozorčího roty a musí plnit vojenské příkazy. Už také vklouzla jeho hlava do našeho pokoje,
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda a rotný Provaz
Jiný problém měl každé ráno po příchodu do kasáren nadporučík Charvát. Hned u stolku dozorčího roty se ptal, jestli by mu nemohli sehnat něco k na zub. Pro tohoto lidského důstojníka jsme se mohli přetrhnout. My tři jsme zase měli
Horst Anton Haslbauer
Vojín Valda a rotný Provaz
Problém měl každé ráno po příchodu do kasáren nadporučík Charvát. Hned u stolku dozorčího roty se ptal, jestli by mu nemohl sehnat něco na zub. Pro tohoto lidského důstojníka se vždy nějaký drobek našel. My tři měli zase největší
Horst Anton Haslbauer
Kraví hora a pomsta vojína Harryho Valdy
Za dva dny nás, ve stejné sestavě, hnali na znojemskou Kraví horu, ten vysoký kopec u Dyje začali někteří silně nenávidět. Důstojník si tentokráte vzal na pomoc poddůstojníky a velitele čet. Mazáci nemuseli mít na zádech zátěž. Na
Horst Anton Haslbauer
Trojlístek a rodí se Ruksak
Pomalu jsme s Harrym k sobě nalézali cestu. Zjistili jsme, že vysíláme na stejných vlnách a na ty samé vlny byl naladěn i Mirek Picka. Začali jsme hledat jeden druhého, i když povahové vlastnosti jsme zcela totožné neměli.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Instalatér do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 620
- Celková karma 18,37
- Průměrná čtenost 763x