Jak jsem vystřídal více aut jak žen

i když to mohlo být naopak nebýt srab. Teď už je pozdě, mám poslední ženu a možná i vůz. Také bych chtěl napsat poslední knihu. Vozů jsem vystřídal čtrnáct, kolik mě vystřídalo žen raději trapně pomlčím. Jsem na tomto úseku žabař,

 těší mě ale, že vlivem toho jsem nikdy neplatil alimenty, zato ale mrhal penězi při nákupu autosoučástek. Chtěl jsem auťáky mít v „cajku-„

Blíží se rok 2023 a můj věk 84. V tom věku bych si měl s rukopisem pospíšit, znenadání mohu být přejet cizím autem nebo něčím podobným. Vlastně bych tomu rukopisu měl dát název Zpověď opatrného, to proto, že se do mě ještě žádné vozidlo netrefilo..

 Asi tady na sebe prásknu mnoho. Třeba si vzpomínám, ještě ve třiceti (i dost později), pokud jsem usedl za volant čehokoliv, co ho mělo, a nastartoval (nastartování bylo podmínkou), dostal jsem okamžitě erekci. Tak jsem miloval řízení a auta. Tento úkaz u mě trval dost dlouhou dobu i dlouhá léta. Kdo, hoši, to měl nebo má podobné?

Hodně mě už začaly v pubertě vzrušovat podobným způsobem jako vrnící motor,  kmitající nohy žen. Pokud tedy kmitaly hezky a nebyly tenké jako svářecí dráty. Někdo rád kouká na hvězdy, i když ví, že se jich nedotkne. Ale ty kmitající nohy mě rajcovaly podobně jako zvuk motoru.

Přišla doba, kdy dost dívek začalo viditelně jevit zájem o sbližování. Měl jsem z toho ale vítr. Svoboda a sport mi byly přednější. Začalo se to dost měnit při výkonu vojenské služby (popsal jsem v jedné mé knize), ale začal jsem opatrně až po úrazu jednoho kolena při fotbale.

Tohle může – možná – zajímat jen ty, kteří mé knihy vlastní nebo je měli půjčené z knihovny. Pokud se přidá někdo nový, děkuji předem!

Nejsem CELÁ BRITA  - ani poloviční – jako byl Kája Gott. Společného jsme měli jen jedno a to rok narození. Určitě mě také trumfl v počtu aut. Co se týká žen, jsem proti Mistrovi nádeník.  Pokud se podruhé narodím, měnit to nebudu…