Každý měl jednou tři

Něco z této mé doby. Poté o mně uslyšíte - možná - až v mé plnoletosti. Uvidíte, jak rychle uběhne oněch patnáct roků. Společně nám ale přeji, aby se to šinulo jen tempem hlemýždím!
Moje mamča možná šilhá ze mě
S mámou chodíme do tělocvičny
To je moje mamča s babičkou, tedy moje mamča se svou mamčou. Mám z toho zatím maglajz, ale mám být po kom kočka
Mamka s taťkou jsou také dobrá dvojka, aspoň mejma vočima
Jen jsem tak seděla a motýlek si mi také sedl na ruku
Mám ráda koníky, jednoho mám i na kůži
I zmrzlinu mám ráda
A to nejsem sama
Tohle mám dělat po snídani a před spaním. Legračně to vrčí.
Tenhle dort prozradil že začínám stárnout.
Dárků jak na Vánoce!
Já a koza, která jsme která? Že mám narozeniny jsem jí jen pošeptala.
Je mi fajn, to přeji všem
S mamkou jsme kočky, co?
Johny se rád houpe, Sanynka nás jen pozoruje
Jinak nic nového, vlastně jsme nechali žlutý domek nabílit, ale nevím proč?
Johny je pro každou legraci
Tak možná zase za patnáct let! Pokud se mi ale povede sem umístit video, jak jsem jako hodně mrňavá řádila se Sanynkou a Johnym, tak nás ještě uvidíte. Ahoj!

Tady mi bylo 2,7. Mamča na mě mluví německy, taťka německy a anglicky, jedna babička s dědou německy a polsky, druhá babička a děda česky. Snad z toho nezešílím?

 

Autor: Horst Anton Haslbauer | pátek 8.9.2017 8:28 | karma článku: 14,31 | přečteno: 371x
  • Další články autora

Horst Anton Haslbauer

Vojín Valda a rotný Provaz

13.4.2024 v 12:25 | Karma: 16,45