Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sestra jako ideál krásy - závist

6. 04. 2017 9:32:46
Má druhá a čtvrtá vnučka jsou dost rozdílné sestry, hlavně vzhledově. Jednu svou sesterskou příhodu popsala Kristína. Vnučka čtvrtá. Vyloudil jsem tento její skvost. Nakonec podlehla a svolila mi ho umístit na mém blogu.

|Teď v dubnu už budu šestnáctiletou slečnou. Poznáte že má nadání spisovatelské. Také se zálibou fotografuje a hlavně je i muzikálně dobrá v kramflecích. Zpívá jako sám slavík. Všichni členové rodiny ovládají němčinu, angličtinu a otec laškuje se španělštinou, zřejmě se chce účastnit býčích zápasů.

Kikino, gratulovat k narozeninám se nemá před nimi. 17.04. na to doufám nezapomenu. Děd NEVŠEVĚD.

Kristina Lisa Hamerská

Sestra jako ideál krásy

Když jsme byly s mojí starší sestrou Aničkou malé, panovala mezi námi vždy hmatatelná rivalita. Přesněji totedy byla rivalita z její strany. Já svoji sestru milovala, obdivovala a uctívala. Anička tento můj zájem chladně ignorovala a vždy se snažila mi provést co nejvíce detailně promyšlených naschválů.

V tu dobu, kdy mně bylo šest let a mojí sestře přesně o šest roků víc, jsme bydleli přechodně kvůli práci táty v Rakousku. Měla jsem období, kdy jsem ve všech ohledech chtěla vypadat jako ona. Anička je totiž pravý opak mě. Má tmavě hnědé oči, černé vlasy a krásnou olivově snědou pleť. Je tedy pochopitelné, že já, s modrozelenýma očima a porcelánovou pletí jsem chtěla přesně to, co měla ona.

Jednoho letního večera, když rodiče odešli na návštěvu k sousedům a moje obdivovaná snědá sestra mě měla na starost, to všechno začalo. Celý večer jsem kňourala, fňukala a plakala, že chci, aby mi prozradila tajemství její snědé pleti. Nejdříve mě chladně odmítala, ale když už jsem jí po sté prosila na kolenou, uviděla příležitost, jak mě napálit. Vymyslela propracovaný plán, který mi měl údajně zajistit mojí vysněnou barvu pleti.

Plán měl několik fází. V první fázi plánu mi Anička poručila lehnout si na vyasfaltovanou cestičku za domem vedoucí do zahrady. Donesla si sebou rozličnou řadu ingrediencí, mezi kterými jsem v tu chvíli neviděla žádnou souvislost. Nejdříve mě pro efekt dramatičnosti polila ledovou vodou. Poté započala s procedurou a najednou mi vedle sebe naskládané koření začalo dávat smysl. Začala mě posypávat. Sůl, pepř, koriandr, kmín, skořice. Všechno se to na mě valilo přímo ze sestřiných rukou.

Nechápavě jsem hleděla zpod okořeněné přikrývky. Hned mi vysvětlila, že to je jen první mé velké proměny a že musím být trpělivá a vydržet. Pro krásu se musí trpět, řekla jsem si a bez odmlouvání ji následovala zpátky do domu. To jsem ale ještě nevěděla, co mě doopravdy čeká.

Anička postoupila do druhé části plánu. Zavedla mě do koupelny, napustila horkou vanu a udělila rozkazy. Měla jsem se položit do vařící vody a vydržet ve tmě, sama v koupelně, dokud mi sama neřekne. Já jsem s napětím v očích rozkaz tiše vyplnila.

Když uběhla asi hodina a má sestra se stále ještě neohlásila, začala jsem lehce panikařit. Mám se ozvat? Nepokazím tím celou kůru? Co když pak nebudu snědá? Statečně jsem zatlačila slzu, která se mi už pomalu valila z modrého oka. Po dalších pěti minutách, když už jsem se ve tmě opravdu bála a začala v rozích místnosti vidět své noční můry, se Anička konečně ozvala.

Odemkla koupelnu a vysvobodila mě. Bylo již později večer a mé sestře už mě nejspíš začalo být tak trochu líto, když jsem před ní stála vystrašená a promočená na kost. Proto tedy svůj ďábelský plán urychlila tím, že mi poručila lehnout si do postele a do rána se ani nehnout. Když prý nepohnu ani malíčkem, kouzlo se vyplní a já budu mít ráno svojí vysněnou tmavou pleť.

S mylným přesvědčením, že starší sestry mají přece vždycky pravdu, jsem uvěřila a vyčerpaná padla do postele. Usnula jsem během chvilky.

Ráno mě čekala tvrdá realita a při pohledu do zrcadla moje stará dobrá porcelánová pleť, dnes snad ještě bělejší než kdy jindy. Od té doby vím, že starší sestry nemají vždycky pravdu a už vůbec ne dobré úmysly. Ale jinak se se ségrou máme rády.

Autor: Horst Haslbauer | čtvrtek 6.4.2017 9:32 | karma článku: 16.40 | přečteno: 908x

Další články blogera

Horst Haslbauer

Jitka letí z USA do svého rodiště

Po šesti hodinách čekání na letišti se společně s jedenáctiletým synem Bennettem dočkali a dotkli se země v Drážďanech. S tam bydlící mámou Jitky, jejím německým mužem a dvěma už na ně čekajícími dětmi Jitky sokolovského bratra,

14.8.2017 v 16:57 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 219 | Diskuse

Horst Haslbauer

Sokolovská JItka a Grand Canyon

JItka se nechala dobrovolně odtáhnout za velkou louži americkým vojákem z města "Nürnberg." Jen co dorazili do USA, podařilo se Amíkovi - pro mě záhadným způsobem - do Jitule umístit plod s pozdějším jménem Bennett.

31.7.2017 v 9:36 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 396 | Diskuse

Horst Haslbauer

Nová sestřenice Mila

Prý už klepe na dveře a chce ven mezi nás. S mámou a babi jsme vyrazili našim autem do Švajcu, abychom u toho mohly být. Těšila jsem se na bratrance Tonyho. Jestlipak má ještě dudlíka? Teď ho bude muset dát své nové sestřičce.

4.7.2017 v 9:01 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 372 | Diskuse

Horst Haslbauer

Lidi, táhne mi na tři, ještě tři měsíce

Už mě znáte. Mnoho se změnilo. Necumlám dudlík, sama chodím na záchod, umím trochu plavat čubičkou. Mám na zahradě plno nového, chodí sem řádit i jiné děti od sousedů. Máma mě neustále fotí mobilem.

16.6.2017 v 14:47 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 545 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Edna Nová

Co žádný muž nikdy neocenil

Očekávala jsem, že muž dokáže ocenit alespoň vnější krásu ženy. Bohužel. Naivně si myslela, že když odsuzuji Padesát odstínu šedi, neobdivuji předražené nesmysly, tak najdu s muži stejnou řeč. Omyl. Berte to prosím s nadhledem.

19.8.2017 v 14:59 | Karma článku: 30.39 | Přečteno: 1604 | Diskuse

Klára Tůmová

Holky, co to pijete?

Byl pozdní večer, první máj... Počkat, byl vůbec už máj, nebo ještě duben čili apríl? Navíc tak pozdní večer zase být nemohl, bylo ještě světlo. Ať to bylo jak to bylo, právě toho večera vznikla legenda o holkách mlékem opilých.

19.8.2017 v 14:30 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 376 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Únava

Jste unavení? Potřebovali byste zkrátka víc energie? Někdy je řešení celkem snadné. Jindy tak jen vypadá. Odhodlat se k němu dá pak velkou práci. Může od vás totiž vyžadovat změnu, jakou jste vůbec nečekali.

19.8.2017 v 7:52 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 281 | Diskuse

Alena Suchopárová

Moje pletky s bezdomovcem

V jednom ze svých příspěvků jsem se zmínila o své vášni pro běh. Jsem celkem tlustá a nemám žádnou kondičku, do kopce se vleču jak šnek, běh ve svém šnekovitém podání přesto miluji.

18.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 29.96 | Přečteno: 960 | Diskuse

Edna Nová

Každá ženská zbožňuje nějakého fašistu

Každá ženská zbožňuj nějakého fašistu, holínku ve ksichtě a surové, surové srdce nějakého surovce jako ty. Ano, ženy mají rády parchanty. Každá má své důvody, proč si hýčká svého surovce. Příklady tří dívek, které okouzlil záporák

18.8.2017 v 9:44 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 1301 | Diskuse
Počet článků 386 Celková karma 14.00 Průměrná čtenost 912

Nejstarší z pěti sourozenců. Máma byla jak ředitelkou, tak klaunem tohoto cirkusu. Knihy o tom jsou v knihkupectvích a jako E-knihy (www.palmknihy.cz/transfuze-antona-horsta.html + www.palmknihy.cz/ruksak.html). V obou knihách se střídá VESELÉ s VÁŽNÝM

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.