Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak to máte vy při likvidování poruchy v opravně aut?

23. 06. 2016 9:03:00
V našem autoservisu se zákazník objednal na prohlídku po určitém najetí kilometrů. Jiný při vzniklé poruše přijel, pokud to ještě jezdilo, rovnou a mohl si počkat, pokud to nebylo nic většího.

V případě větší záležitosti auto nechal v opravně a byl telefonicky vyrozuměn k vyzvednutí. Tenkrát auto-domy neexistovaly, značkových autoservisů moc v republice nebylo. Do našeho v Sokolově jezdili zákazníci od Aše po Chomutov na záruční prohlídky a opravy škodovek. Ve Škodovce v Mladé Boleslavi jsme byli na školení.

Opravovali jsme i jiné značky lidem z města, blízkého okolí a těm, kterým se něco porouchalo v blízkosti. Do tohoto autoservisu jsem přešel po šesti letech v ČSAD, kde jsem dělal autoelektrikáře. Chtěl jsem se naučit opravovat osobní auta i po stránce automechanické, nezůstat jen u elektriky.

Měl jsem štěstí, o deset let starší vedoucí Jaroslav Kopecký, s touto funkcí praštil, když předtím dělal několik let mistra. Lákal ho větší plat, který si zkušený a zručný mechanik mohl vydělat formou úkolové mzdy. Když jsi byl zručný a rychlý, vydělal jsi víc než ten nezkušený pomalý.

Zákazník za opravu platil stejně, ať ji zručný měl hotovou za hodinu, nebo „pomalík“ se s ní babral tři hodiny. Proto se mi nelíbí dnešní hodinová sazba pro zákazníka. Když se dostane jeho vůz do rukou „pomalíka,“ zaplatí za stejnou opravu víc, než když mu opravu udělá ten zručný. Je to nespravedlivé vůči zákazníkovi. Tenkrát byly ceníky za každý úkon, ta cena za opravu byla stejná, i kdyby trvala deset minut nebo osm hodin. Dnešní hodinová sazba je okrádáním zákazníka, podle mě!

Když jsem hledal závadu v elektrice, ať to trvalo, jak dlouho chtělo, měl jsem zaplacené jen její odstranění a ne čas který jsem na hledání potřeboval.

Zákazník čekající na své vozidlo neměl co dělat u svého opravovaného vozu, zřejmě kvůli bezpečnosti. Já po roční spolupráci s oním Jaroslavem Kopeckým, který byl v celé mé opravářské činnosti i v jiných opravnách, nejlepší automechanik v mém životě – dokázal určit poruchu i podle sluchu bez projíždění se nebo použití testovacích přístrojů – jsem si vymohl, že zákazník mi mohl stát za zády. Od Jardy Kopeckého jsem se během jednoho roku naučil víc, než by mi mohlo dát deset let v učňovském středisku. Mohl jsem si tedy dovolit po lekcích od nejlepšího automechanika na světě nechat si koukat na ruce. Práce mě bavila, ruce mě poslouchaly a nebyly lenivé.

Jarda Kopecký když zjistil, že nejsem lempl a dělám práci poctivě, navrhl, abychom nedělali sólově, ale ve dvou na jeden cíl. Jako jedinec, v případě, že jsi musel vytáhnout motor nebo celý agregát anebo nápravu, musel jsi poprosit o krátkou pomoc souseda. Toho jsi tím okrádal o čas, který potřeboval k vlastní práci.

S Jardou jsme teď dělali také každý zvlášť na svém autě, pokud ale bylo zapotřebí něco těžšího vytáhnout nebo zastrčit, byli jsme jeden druhému na tu chvíli nápomocní. Měli jsme největší platy, platy, jaké neměli ani primáři nemocnic.

Brněnský veletrh tenkrát vystavoval z Jiskry Tábor první PALTEST v Československu. Táborští měli ale zatím jen tento jediný k předvádění. Dobrým tahem našeho ředitele se objevil v jednom boxu našeho autoservisu. Jako autoelektrikář jsem se v tomto boxu mohl usídlit a dělat podle potřeby na té testovací stolici, a záruční prohlídky i záruční reklamační opravy.

A tam u mě stávali zákazníci u svých vozů, ve kterých jsem se hrabal. Nebylo to ale jednoduché. Vyprávěli mi o své rodině, a hlavně, že někde četli, že ta nebo ona oprava by šla také dělat jinak. Často jsem uši musel zavírat, přece jen bylo zapotřebí se na práci soustřeďovat. Zádům se moc nelíbilo, být hodiny nahnutý nad motorem při seřizování. Hodilo se, když Jarda volal občas o výpomoc.

Naše, pro zákazníky zázračná testovací stolice, přilákala často zvědavé zákazníky, kteří si chtěli ověřit, jestli jim po seřízení na „tesťáku,“ pojede auťák rychleji. Jen mohu potvrdit, Jarda Kopecký byl zázračnější...

Autor: Horst Haslbauer | čtvrtek 23.6.2016 9:03 | karma článku: 20.66 | přečteno: 635x

Další články blogera

Horst Haslbauer

Jitka letí z USA do svého rodiště

Po šesti hodinách čekání na letišti se společně s jedenáctiletým synem Bennettem dočkali a dotkli se země v Drážďanech. S tam bydlící mámou Jitky, jejím německým mužem a dvěma už na ně čekajícími dětmi Jitky sokolovského bratra,

14.8.2017 v 16:57 | Karma článku: 8.25 | Přečteno: 219 | Diskuse

Horst Haslbauer

Sokolovská JItka a Grand Canyon

JItka se nechala dobrovolně odtáhnout za velkou louži americkým vojákem z města "Nürnberg." Jen co dorazili do USA, podařilo se Amíkovi - pro mě záhadným způsobem - do Jitule umístit plod s pozdějším jménem Bennett.

31.7.2017 v 9:36 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 396 | Diskuse

Horst Haslbauer

Nová sestřenice Mila

Prý už klepe na dveře a chce ven mezi nás. S mámou a babi jsme vyrazili našim autem do Švajcu, abychom u toho mohly být. Těšila jsem se na bratrance Tonyho. Jestlipak má ještě dudlíka? Teď ho bude muset dát své nové sestřičce.

4.7.2017 v 9:01 | Karma článku: 13.51 | Přečteno: 372 | Diskuse

Horst Haslbauer

Lidi, táhne mi na tři, ještě tři měsíce

Už mě znáte. Mnoho se změnilo. Necumlám dudlík, sama chodím na záchod, umím trochu plavat čubičkou. Mám na zahradě plno nového, chodí sem řádit i jiné děti od sousedů. Máma mě neustále fotí mobilem.

16.6.2017 v 14:47 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 545 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Matějů

Proč nevolit Andreje Babiše. Lišky mění srst, ne svoje zvyky

Andrej Babiš má být obviněn v případu čerpání dotací na farmu Čapí hnízdo. Od pana Babiše neslyšíme nic jiného než křik, že je to proti němu spiknutí celého systému a snaha odstranit ho z politiky.

20.8.2017 v 10:18 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 341 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Semknutí? Houby. Na potížisty v depresi jedině islámskou linku bezpečí!

Zatímco prominenti všech zemí se semkávají, neztrácejí odvahu, nevzdávají se evropských hodnot a poslední hodiny nevědí, zda na Twitteru kondolovat dřív Španělsku, Finsku nebo Německu, já mám návrh řešení. Islámskou linku bezpečí!

20.8.2017 v 10:17 | Karma článku: 29.48 | Přečteno: 425 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

Babiš neumí psát na počítači - a souvislost s EET

Babiš možná bude měnit tiskovou mluvčí. Protože ta současná v nezvládnuté diskuzi přiznala, že Babiš neumí psát na počítači. Má na to Prchala...

20.8.2017 v 10:00 | Karma článku: 21.31 | Přečteno: 471 | Diskuse

Pavel Chalupský

Nevstoupíš...

...dvakrát do téže řeky. Jaká moudrost se vždy skrývá ve starých, nejen latinských příslovích. Pozoruhodné na tom je, že jsou platná i po tisíciletích.

20.8.2017 v 9:25 | Karma článku: 5.00 | Přečteno: 105 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Tak to se povedlo!

Podtitulek by mohl znít: „Když teroristé odsuzují teroristy.“ Pak to opravdu stojí za to. Nad tak nebetyčným pokrytectvím nestačíme žasnout.

20.8.2017 v 8:25 | Karma článku: 26.85 | Přečteno: 663 | Diskuse
Počet článků 386 Celková karma 14.00 Průměrná čtenost 912

Nejstarší z pěti sourozenců. Máma byla jak ředitelkou, tak klaunem tohoto cirkusu. Knihy o tom jsou v knihkupectvích a jako E-knihy (www.palmknihy.cz/transfuze-antona-horsta.html + www.palmknihy.cz/ruksak.html). V obou knihách se střídá VESELÉ s VÁŽNÝM

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.